Tyto údaje potvrzují, že PPPD je využívána především pro péči o nejmenší děti. Ale zároveň to vyvrací hypotézu, že se do PPPD neumisťují starší děti. Zkušenosti pěstounů ukazují, že v prvních letech existence PPPD byli k pěstounům umisťováni především novorozenci, v současné době se PPPD využívá i pro starší děti.
Teoreticky není důvod, aby se procentuální věkové rozdělení dětí v PPPD nějak výrazně lišilo mezi kraji, přesto jsou zde rozdíly:
- Pardubický a Zlínský mají výrazně menší podíl novorozenců (dětí, které šly do PPPD přímo z porodnice) a zároveň vyšší podíl dětí do 1 roku, což naznačuje, že děti nejsou do PPPD svěřovány rovnou z porodnice, ale až později. Oba tyto kraje umístily do PPPD také výrazně větší podíl dětí do 1 roku než ostatní kraje, což potvrzuje hypotézu o tom, že děti jsou nejdříve někde jinde (nemocnice, rodina) a až poté se umisťují do PPPD. Důvody, proč tomu tak je, však nelze na základě těchto dat určit.
- Další významný rozdíl v zastoupení dětí v PPPD podle věku vykazují Olomoucký a Zlínský kraj a to v případě dětí starších 7 let. V obou krajích tvořily tyto děti více než pětinu všech dětí z PPPD (krajový průměr byl však pouze 6,5 %).
- Poslední zajímavou skutečností je to, že mezi dětmi z Karlovarského kraje nebylo v PPPD u sledovaných pěstounů žádné dítě starší 4 let. Byly zde do PPPD umisťovány pouze nejmenší děti. Je však nutné upozornit, že tyto údaje se týkají pouze zkoumaného souboru dětí a nejde je zobecňovat jako obecné rozdíly mezi kraji. Takové zobecnění by potřebovalo jinak získané údaje o dětech.
Etnikum, pohlaví, zdravotní stav dítěte
Další údaje, které se o dětech sledovaly, byly jejich etnikum, pohlaví a jejich zdravotní stav.
Datový soubor obsahuje údaje o 476 dívkách (48,5 %) a 506 chlapcích (51,5 %), kteří prošli pěstounskou péčí na přechodnou dobu v letech 2009 až 2021. Z nich 619 (63 %) dětí bylo většinového etnika, 275 dětí (28 %) jiného etnika než většinového a u 88 dětí (9 %) etnikum nebylo uvedeno.
Zajímavé je, že ani etnikum, ani pohlaví nevykazují žádný vztah k věku dítěte. Nelze proto říci, že by některé děti (nějakého určitého etnika) byly typicky starší nebo mladší než jiné. Mezi chlapci a dívkami není rozdíl ve věku, stejně tak není rozdíl ve věku mezi dětmi většinového etnika oproti dětem menšinového etnika. V případě zdravotního stavu lze však vysledovat souvislost s věkem dítěte.
U 16,4 % sledovaných dětí bylo uvedeno nějaké zdravotní postižení (tzn. 161 dětí), z toho jich necelých 63 % bylo mladších než 1 rok (v celém datovém souboru bylo celkem dětí do jednoho roku 76 %). Zároveň ale mezi novorozenci bylo jen 5 % dětí se zdravotním postižením, což pravděpodobně souvisí s tím, že některé typy diagnóz jsou zjišťovány až během prvních dvou let života, a ne ihned při porodu. Data tedy naznačují, že větší podíl dětí se zdravotním postižením mají starší věkové skupiny.
Opačným případem jsou projevy abstinenčních příznaků, které byly uváděny především u novorozenců a nejmladších dětí: 78 % dětí s (tzn. 167 dětí) byly novorozenci a dalších 16 % děti do 1 roku. Pokud se podíváme pouze na skupinu novorozenců, pak necelá čtvrtina z nich vykazovala podle pěstounů nějaké abstinenční příznaky (nejde o diagnostikované NAS lékařem, ale hodnocení pěstouna), u dětí do 1 roku to už bylo jen 14,4 % a u dětí starších než 1 rok šlo o jednotky dětí (9 dětí).
Výchovné problémy
U celkem 735 dětí pěstouni hodnotili náročnost péče, mimo jiné uváděli, zda u dítěte řešili nějaké výchovné problémy. Z údajů je patrný trend, že čím starší děti, tím větší podíl z nich vykazoval nějaké výchovné problémy. Výchovné problémy uváděli pěstouni již u tříletých dětí, 79 % tříletých mělo nějaké výchovné problémy, a ve skupině dětí starších tří let to bylo podobné – 80 %. Z dětí, u kterých pěstouni uvedli, že řešení výchovných problémů bylo hodně náročné, jich 35 % představovaly děti, kterým bylo 7 a více let.
Rodina dítěte
Datový soubor obsahuje také některé údaje o rodině sledovaných dětí, které prošly pěstounskou péčí na přechodnou dobu.
V první řadě jde o informaci, zda dítě bylo přijato do pěstounské péče samo nebo se sourozencem. Celkem 834 děti (85 %) byly přijaty do PPPD samotné, 143 děti (14,5 %) společně se svým sourozencem (z toho dvojčata a vícerčata tvořila 2,2 %) a jen 5 dětí dokonce zároveň s cizím dítětem.
V případech, kdy šlo o dvojčata nebo vícerčata, to byly v 91 % děti ve věku do 1 roku, pouze ve dvou případech šlo o starší děti (3 a 5 let). Ve většině případů pak šlo přímo o novorozence.
Pokud však soubor analyzujeme podle věkových skupin, pak novorozenci byli ve většině případů přijati samotní (96,3 %), což je dokonce vyšší podíl než v celém souboru (85 %). U dětí do jednoho roku (bez novorozenců) je to už jen 86 %, u nejstarší věkové skupiny (od 1,5 roku do 17 let) pak klesá tento podíl až na 57 %. Data proto nabízejí hypotézu, že se sourozencem jsou častěji přijímány starší děti.
U 735 dětí (2. a 3. vlna sběru dat) jsou v souboru zaznamenány i některé údaje o jejich matce. Z těchto dětí mělo 28 dětí nezletilou matku (3,8 %). Ve výkonu trestu mělo matku 46 dětí (6,3 %), z toho bylo 15 novorozenců, 15 do jednoho roku a 10 dvouletých. Problémy matky s alkoholem uvedli pěstouni u 124 dětí (17 %), z nich 65 % bylo většinového etnika.
U těchto dětí (z 2. a 3. vlny sběru) se také sledovalo, zda byl otec dítěte zapsán v jeho rodném listě – ve 455 případech (62 %) otec v rodném listě zapsán nebyl. U mladších dětí k tomu dochází častěji než u starších: 83 % novorozenců nemělo otce v rodném listě zapsáno, u dětí do 2 let už jen 48 % dětí a u dětí starších než 7 let to bylo jen 18 %. Předpokládaný vztah mezi zápisem otce v rodném listě a etnikem dítěte nebyl potvrzen, tzn. zda je nebo není otec zapsán v rodném listě nesouvisí e etnikem dítěte.
Shrnutí:
- 87,5 % ze všech dětí jsou děti do 3 let a více než polovina všech dětí jsou novorozenci (57 %). Nicméně v PPPD nejsou jen nejmenší děti do 1 roku (76 %), ale i starší děti.
- Pěstouni na přechodnou dobu se starají také o sourozenecké skupiny, ve většině případů jde o starší děti.
- Přibližně 2/3 dětí v PPPD bylo většinového etnika.
- Téměř 2/3 dětí v PPPD neměla zapsaného otce v rodném listě (u novorozenců dokonce 83 %)
- 16,4 % dětí mělo nějaké zdravotní postižení, necelá čtvrtina novorozenců v PPPD vykazovala abstinenční příznaky.
