Vědecký důraz na mozek je v naší kultuře zdůrazňován po tisíciletí. Západní svět je již od dob antiky výrazně patriarchální, což dalo vzniknout také hierarchické sociální struktuře. Podobný systém bývá také u zvířat, kde je vůdce stáda – alfa samec. Tento systém se však zdá být v lidské společnosti velmi problematický a vede k mnoha dysfunkcím. V dnešní náročné době si to uvědomujeme čím dál více. Stejný vertikální systém byl nevědomě přijat také v medicíně. Mozek je nahoře, zbytek orgánů jako srdce, játra, ledviny jsou dole, pak jsou níže další tkáně
a buňky. Vědci o tomto systému dosud uvažovali jako o striktně jednosměrném, většinou shora dolů, zřídka zdola nahoru. To druhé je obvykle vnímáno jako negativní, například když máte dvanáctníkový vřed nebo infarkt.
Práce Thomase Vernyho posouvá, na základě nejnovější vědeckých poznatků, důraz na komunikaci zdola nahoru. To má dalekosáhlé důsledky pro vnímání tělesné inteligence a zdraví a také současného fungování společnosti. Když vědecká komunita, zejména lékařská větev a farmaceutický průmysl, postupně začlení tyto myšlenky do praxe, objeví nové a lepší způsoby léčby mnoha fyzických a duševních chorob. Biologické a společenské vědy mohou hodně získat z jemnějšího, neduálního rozdělení mezi mozkem a myslí a mozkem a tělem. Jedná se o zásadní změnu paradigmatu a vnímání, co je tělo, mysl, vědomí, duše. Jsou zde zatím velké rezistence starého systému, ale současný pohled na člověka v medicíně a také na hierarchické fungování společnosti se zdá dále neudržitelný.
Mike Levin z Tufts University mluví o inteligenci buněčných kolektivů. Mezi neurony a jinými typy buněk je jen malý rozdíl. Genetici prokázali, že neurony se vyvinuly z mnohem jednodušších typů buněk a že některé funkce mozku byly již objeveny v době bakteriálních biofilmů. Poznání bylo pomalým stoupáním, nikoli magickým skokem po této cestě.
Mozek nefunguje izolovaně, tedy odděleně od těla. Neurony v mozku jsou v neustálé komunikaci se všemi ostatními buňkami, tkáněmi a orgány v těle a tvoří jednu propojenou komunikační síť. Somatické a neuronové paměťové sítě jsou propojeny a fungují jako jednotný systém. Mozek funguje jako vysílač mentální aktivity, tj. mysl může pracovat prostřednictvím mozku, ale mysl a vědomí není nutně produkováno mozkem.
Materialismus a redukcionismus byla ve vědě zatím neoddělitelná dvojčata. Ztělesněná mysl však zpochybňuje převládající koncept deterministické neurovědy a místo toho nás otevírá pravděpodobnosti, že výchozí jádro mysli, které dosud nebylo pochopeno, může být jedním ze základních prvků, jako je hmota, gravitace nebo elektrický náboj, ze kterého je svět tvořen. Jinými slovy, mysl či šířeji vědomí je víc než mozek, i když co je jeho podstatou – zatím nevíme.
Životy rodičů a prarodičů několik generací nazpět, mohou ovlivnit jejich potomky ještě před početím, a to bychom měli mít stále na paměti. Nyní existují robustní vědecké důkazy o transgeneračním přenosu traumatu na potomky oběma rodiči. Matky přenášejí traumata a další negativní emoce, jako je úzkost a deprese, prostřednictvím svých proteinů podobných inzulínu a modifikací osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny svého nenarozeného dítěte (osa HPA) a otců prostřednictvím svých extracelulárních váčků. Kromě toho jsou pravděpodobnými rodovými faktory mikro RNA (miRNA) a dlouhé nekódující RNA (lncRNA) v oběhu a také epigenetické změny v mateřských a otcovských zárodečných buňkách. To znamená, že paměť, kterou asociujeme s mozkem je nejspíše implicitně obsažena v každé buňce – buněčná paměť.
Lidé, kteří procházejí životem s řadou emocionálních problémů, mohou být schopni dosáhnout duševního klidu až tím, že se dostanou do kontaktu se svým prenatálním obdobím, zážitkem porodu a obdobím těsně po něm, kdy se v nové lidské bytosti tvoří základ schopnosti navazovat silnou emoční vazbu s matkou potažmo se světem, prožitek důvěry, láskyplného kontaktu a bezpodmínečného přijetí. Můžeme se dostat skrze svou buněčnou paměť také do blízkosti s životními zkušenostmi svých předků a uvědomit si, jaký vliv má toto dědictví na náš současný život. Takové poznatky mohou být skutečně léčivé. Každopádně nejsilnější energii ve vesmíru je LÁSKA! (zdroj)
PROGRAM
(změna programu vyhrazena)
8:00 – 9:00
Registrace a usazení hostů
9:00 – 9:30
Zahájení programu
Aktivace vodního laboratoria – Diana Siswartonová
Taneční vystoupení „Tekutá inteligence“ – Filip Staněk
Uvítání hostů a představení záměru dne – Tereza Winklerová a Lenka Melicharová
9:30 – 12:30
Thomas Verny – dopolední část interaktivní přednášky
Genetika a epigenetika
Mozek: Jak si pamatuje, co si pamatuje
Záhady lidské buňky
12:30 – 14:00
Obědová pauza
Možnost návštěvy salónu s vodním laboratoriem nebo spočinutí v oáze ticha
14:00 – 15:30
Thomas Verny – odpolední část interaktivní přednášky
Regenerace, hibernace a metamorfóza
Transplantace srdce, transplantace osobnosti?
Kvantová mysl
15:30 – 15:50
Zvuky Didgeridoo – Ondřej Smeykal
15:50 – 17:30
Panelová diskuze s mezinárodními hosty / moderuje MUDr. Helena Máslová
Dr. Thomas Verny – světově proslulý lékař, psychiatr, vědec a průkopník prenatální a perinatální psychologie
Dr. Olga Gouni – řecká psychoterapeutka a výzkumnice se specializací na prenatální psychologii
Dr. Ludwig Janus – hlava mezinárodní studijní skupiny pro prenatální a perinatální psychologii a medicínu v Německu
17:30 – 17:45
Zvuky gongu od Lady Gong – Dana Zemanová
17:45 – 18:00
Křest české verze nové knihy Thomase Vernyho “The Embodied Mind”-„Mysl celého těla“
Knihu pokřtí hned tři kmotři spisovatelka Bára Nesvadbová , MUDr. Helena Máslová a MUDr. Radkin Honzák, CSc. – čeští lékaři a nestoři psychosomatického přístupu k traumatu i zdraví obecně. Vydavatelem v českém jazyce je nakladatelství Bohemica Books.
18:00 – 18:45
Přestávka
Možnost návštěvy salónu s vodním laboratoriem nebo spočinutí v oáze ticha
18:45 – 19:15
Praktický prožitek vtělené mysli – Zuzana Váchová a Martin Ďuriš
Prostřednictvím používání těla jako nástroje (Body Percussion) se pokusíme o sladění rytmů našich srdečních svalů (viz výzkum v knize „The Embodied Mind“). Hraním na vlastní tělo probudíme receptivitu těla a postupně přejdeme do práce s frekvencí skrze zvuk vytvářený naším vlastním tělem (Continuum Movement). Budeme v sobě, ale i okolo sebe, hledat pohyby vody, které s námi komunikují skrze senzorické vjemy těla. Přes rytmus a frekvenci se postupně přeneseme do ticha, ve kterém může každý z nás uslyšet svůj jedinečný osobitý zvuk vlastního bytí. Společně se pokusíme vytvořit výživnou souzvučnou rezonanci, koherentní biomorfologické pole, ve kterém se rodí inspirace.
19:30 – 21:15
Promítání filmu IN UTERO
Dokumentární film, který poprvé shromažďuje přesvědčivá data, která vysvětlují, proč někteří z nás čelí výzvám od samého počátku, zatímco jiní prosperují. Režie: Kathleen Gyllenhaal
Kongres MYSL TĚLA je po celou dobu konání konsekutivně (následně) tlumočen z anglického do českého jazyka a naopak.
Je tedy vhodný jak pro česky, tak i anglicky mluvící.
