Díky moderním medicínským technologiím a reinterpretaci lidských práv dochází v posledních dvou desetiletích k zásadní redefinici rodiny. Přestává se mluvit o nukleární rodině tvořené mámou, tátou a dětmi, ale o rodině, v níž je rodič 1, rodič 2, … rodič 6. Pro odborníky pomáhajících profesí, orientované právě na pomoc dětem a rodinám, je nutné se ve změnách a trendech orientovat.
Situace, kdy dítě žilo v jiné rodině než té, do které se narodilo, nejsou nové. Vždy byli sirotci, děti úmyslně opuštěné či odebrané, případně děti narozené mimo manželství. Tyto děti to měly v životě složitější nejen kvůli nepříznivému startu do života, ale i kvůli tomu, že jejich cesta k hledání odpovědi na otázku „Kdo jsem?“ byla složitější.
S rozvojem moderních reprodukčních technologií, obvykle označovaných termínem „asistovaná reprodukce“ nebo laicky „umělé oplodnění“, se důvody, proč děti nežijí v rodině, do níž se narodily, či proč jejich vztah s jejich právními rodiči není založen na genetické vazbě, ještě rozšířily. Metody asistované reprodukce totiž využívají darované spermie, darovaná vajíčka, darované dělohy, či náhradní mateřství.
Seminář nabídne vhled do problematiky a otevře diskusi na téma co je rodina, jak zacházet se složitou situací a jak pomoci dítěti orientovat se v ní.
Lektor: doc. PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D.
psycholožka která vyučuje na Zdravotně sociální fakultě JU. Zabývá se psychosociálními a etickými aspekty řešení nenaplňujícího se rodičovství (reprodukční medicína, náhradní rodinná péče). Je členkou Etické komise Sekce asistované reprodukce ČGPS ČLS, Komise pro reprodukční medicínu MZ ČR a Odborné rady Centra podpory, o.p.s. Angažuje se v neziskových organizacích zaměřených na zdravotnictví. Je spoluzakladatelkou občanského sdružení Adam Česká republika – www.adamcr.cz
