Ne vždy ale přesouváme “z břicha na břicho” děti, které jsou na srdeční tep a rytmus maminky napojené bez přerušení. Nošení má velký význam také pro děti, které byly biologickými rodiči opuštěny a svět se pro ně tak stává velmi nejistým místem. Sama jsem máma dcery, nyní už v batolecím věku, a vnímám silné benefity, které jí nošení přináší. Zeptala jsem se proto dalších pěti žen se zkušeností s nošením dětí v náhradní rodinné péči, jaké výhody přináší nošení těmto dětem.
Na otázky odpovídaly:
Boženka Kellerová: mamka dvou již dospělých dětí a přechodná pěstounka 11 dětí – 9 z nich jsem nosila v šátku. Jsem sociální pracovnice – pracuji v Dobré rodině, kde pomáhám lidem, aby se mohli stát náhradními rodiči, a na MPSV, kde pomáhám dětem hledat náhradní rodiny.
Jiřina Maleňáková: adoptivní maminka, která po vlastní zkušenosti s osvojením zaměřila svou práci na podporu náhradních rodičů. Aktuálně pracuje jako koordinátorka služeb pro osvojitele a peer konzultantka v Rodinném centru Routa. Věnuje se osvětě a spolupracuje na dalších projektech v oblasti náhradní rodinné péče. V projektu Rodinná síť působí jako redaktorka.
Kristýna Plisková: lektorka nošení dětí, laktační poradkyně a průvodkyně žen na cestě k většímu klidu, jistotě a sebevědomí v mateřství. Skrze projekt Nosíme srdcem a ženská setkání podporuje ženy, aby se znovu dokázaly napojit na své tělo, intuici a vztah s dítětem a s důvěrou, že to, co cítí, je v pořádku.
Klára Vohrnová: adoptivní maminka, fotografka a autorka pohádek pro přijaté děti. Vedu organizaci Láskyplná náruč, která tvoří komunitu adoptivních rodin a poskytuje jim podporu. Věnujeme se mimo jiné podpoře nošení dětí a osvětě o adoptivním kojení. Pořádáme kurzy vázání dětí do šátku/nosítka pro přechodné pěstouny a adoptivní rodiče. Chystáme webináře na téma adoptivního kojení a kontaktní péče.
Jaká je vaše zkušenost a vztah k nošení dětí?
Boženka: V šátku jsem začala nosit děti, které jsem měla v PPPD. Nosit jsem začala, protože se mi nošení moc líbilo (u svých dětí jsem to nepoužívala) a chtěla jsem to sama vyzkoušet. Všem mým miminkům v PPPD to přineslo pocit bezpečí, klidu, lidského tepla, lásky, přijetí, v řadě případů také zklidnění – hlavně v případě miminek s abstinenčními příznaky. Mně samotné to přineslo moc krásný pocit vzájemného souznění, příjemného pocitu blízkosti a lásky.
Jiřina: K nošení mě přivedl náš syn – nebo spíš jeho přechodná pěstounka, která ho nosila v šátku. Když jsme si ho s manželem přebrali do péče, tak jsme v tom vlastně jen pokračovali. Později jsme přešli na nosítko. Nosili jsme oba. Syn nebyl výlučně nošen, měl klasický kočárek, takže jsme to střídali. Nosili jsme zejména doma a také na výletech a procházkách přírodou. Myslím, že oběma nám to přineslo hlavně tu blízkost, navázání se jeden na druhého. Ale i po praktické stránce to byl přínos – doma máte volné ruce na práci, vaření atd. V přírodě zase jednoduše můžete jít tam, kde by kočárek neprojel.
Tři děti, tři zkušenosti
Kristýna: Nosila jsem všechny své tři děti a každé z nich mě při nošení naučilo něco jiného. K prvnímu nošení mě přivedla spíš potřeba zvládnout každodennost. Syn chtěl být pořád u mě, byl hodně kontaktní a často plakal. Jak to tak bývá, potřebovala jsem však volné ruce. Postupně jsem ale zjistila, že nošení není jen o praktičnosti. Bylo to o návratu k přirozenosti, o uvolnění do rytmu dítěte a o léčbě mé vlastní citové vazby. Každé přivinutí mě učilo vnímat náš dech, teplo a přítomnost. Díky nošení jsem se cítila více spojená se svými dětmi, lépe se mi reagovalo na jejich potřeby a také pečovalo o starší děti a domácnost. Cítila jsem svobodu, mohli jsme kamkoliv jsme chtěli a vše bylo díky nošení snazší.
Klára: Už od dob, kdy jsme se snažili o děťátko, jsem se pohybovala v kruzích maminek, které běžně děti nosily v šátku nebo nosítku. Jeden šátek jsem měla dokonce doma a občas v něm nosila synovce. Když jsme pak jezdili na návštěvy k přechodné pěstounce, vozila jsem s sebou i vypůjčený šátek na ty nejmenší miminka a dceru si do něj vázala. Nezapomenu na den, kdy jsme šli všichni tři poprvé na procházku okolo domu pěstounky. Dcera mi spokojeně spala zachumlaná v šátku blízko u srdce. Přechodná pěstounka mě v tom podporovala, protože sama občas děti nosila v šátku.
Jaké přínosy má nošení dětí obecně, kdy začít a po jakých pomůckách byste sáhla? Jsou i nějaká negativa?
Boženka: Dle mých vlastních zkušeností bylo nošení pro všechna má miminka v PPPD velmi přínosné v mnoha ohledech. Ale je důležité ke každému děťátku přistupovat velmi individuálně, respektovat jeho potřeby, zdravotní vývoj a nosit ho v šátku tak, aby postavení miminka v šátku bylo správné v rámci jeho fyziognomie.
V rámci nošení jsem si koupila a posléze i nechala ušít oblečení, abych mohla děti nosit za každého počasí. Pro děti jsem také používala termooblečení, aby byly při nošení v tepelném komfortu. K nošení jsem používala buď samotný šátek, nebo ergonomické nosítko.
Jiřina: Nošení pomáhá dětem cítit bezpečí, blízkost a rytmus rodiče – slyší tlukot srdce, vnímají dech, vůni, hlas. Pro rodiče je to i obrovská úleva – mít volné ruce a zároveň dítě u sebe. Začít se dá klidně od narození, s vhodným šátkem a pomocí odbornice na nošení. Negativa mohou nastat hlavně tehdy, když není správně uvázaný šátek nebo nastavené nosítko – v takovém případě může být páteř dítěte nebo tělo rodiče nadměrně namáháno. Proto má velký smysl nechat si poradit od zkušené lektorky.
Kristýna: Nošení přináší kontakt, jistotu a regulaci. Dítě se díky těsnému kontaktu učí, že svět je bezpečné místo, že když něco cítí a není mu příjemně, tak někdo na jeho potřeby reaguje. To je základ pro bezpečnou citovou vazbu. Z hlediska fyziologie pomáhá nošení dozrávání nervového systému, trávení i celkovému vývoji pohybového aparátu. A pro rodiče je to nádherný nástroj, jak dítěti porozumět a zároveň se neztratit ve vlastní vyčerpanosti.
Vhodná pomůcka je základ
Začít se dá už od narození s vhodnou pomůckou, která respektuje vývoj dítěte i pohodlí rodiče. Nejčastěji volím šátek nebo novorozenecké ergonomické nosítko, podle potřeb konkrétní dvojice.
Negativem může být, když zvolíme nošení v nevhodné pomůcce nebo dáme na rady okolí a pomůcku si nejdříve nezkusíme. Pak může dojít k nepohodlí nebo neschopnosti si nosicí pomůcku správně nastavit. Díky tomu může nosící osoba na nošení zanevřít a už se k němu nevrátí. Vždy by mělo být nošení doprovázeno kontrolou u zkušené lektorky nošení dětí, případně ve specializovaném obchodě.
Klára: Nošení pomáhá vytvářet a utužovat citové pouto mezi dítětem a rodičem, což je právě pro děti v přechodné pěstounské péči nebo adoptivní rodině nesmírně důležité. Díky těsnému kontaktu si dítě zvyká na vaši vůni, teplo a přítomnost, což podporuje jeho zdravý psychický i fyzický rozvoj. A zároveň je to i praktické – máte volné ruce a správně zvolené nosítko nebo šátek šetří záda, takže nošení může být radost i pro vás.
Začít se dá hned od narození, ideálně s měkkým šátkem, který dobře podpírá zádíčka i hlavičku miminka. Později, jak dítě roste, se hodí pevnější šátky nebo ergonomická nosítka s možností různých poloh nošení. Vždy ale vybírejte nosítko, které respektuje přirozenou polohu dítěte („M“ pozice nožiček) a podporuje správné držení páteře.
Ráda bych doporučila šátky/nosítka od značky Vatanai, MoniLu a BeLenka, která mají dobrou pověst pro pohodlí dítěte i rodiče. Najdete je i u nás v půjčovně na našich stránkách.
Negativem nošení v šátku nebo nosítku může být hlavně nesprávná ergonomie nebo špatné nastavení, které může zatěžovat dítě i rodiče. Samotné nošení je ale bezpečné a prospěšné, pokud je provedeno správně.
Proč může mít, podle vás, nošení dětí přínos pro děti v přechodné pěstounské péči (ale i dalších formách NRP)?
Boženka: Jak jsem již zmiňovala výše, nošení v šátku může pomoci děťátku i pěstounce v rámci navázání citové vazby, uspokojování individuálních potřeb dítěte, potažmo i uspokojování potřeb náhradní maminky – potřeba být svému děťátku co nejblíže, potřeba kontaktu a mazlení. 🙂
Jiřina: Nošení pomáhá hojit to, co se někdy zraní dřív, než to vůbec dítě dokáže pojmenovat – pocit jistoty a důvěry. Děti v náhradní rodinné péči často potřebují znovu zažít fyzickou i emoční blízkost, kterou jim nošení může skvěle dopřát. Dotek, rytmus, tělesná přítomnost – to všechno je jazyk, kterému rozumí i to nejmenší miminko s těžkým začátkem.
Kristýna: Dítě v pěstounské péči často prožilo ztrátu nebo narušení vazby. Právě dotek, blízkost a tělesný kontakt jsou jednou z nejpřirozenějších cest, jak tyto rány začít hojit.
Nošení tak může pomoci navázat vztah tam, kde důvěra chyběla. Dítě se může znovu vcítit do svého těla skrze tělo rodiče. Díky rytmu dechu, tlukotu srdce získává více klidu a jistoty. Rodič zároveň skrze nošení lépe čte signály dítěte, rozpoznává jeho stres, únavu, potřeby. To vše posiluje citovou vazbu, která je základem pro další vývoj.
Klára: Nošení může být pro děti v náhradní rodinné péči obrovskou oporou. Pomáhá jim znovu cítit blízkost, jistotu a lidské teplo, které po změnách tolik potřebují. Díky těsnému kontaktu, dechu a doteku se jejich tělo uklidňuje a ony tak můžou snáz navazovat důvěru a vztah, i když je jejich svět zrovna nejistý.
Co znamená nošení pro vás osobně?
Boženka: Mně osobně se po nošení miminek v šátku velmi stýská. V době, kdy jsem nosila děti v šátku, tak se u mě jednalo v prvé řadě o zajišťování konkrétní potřeby děťátka, blízkost, ale i praktičnost, v některých případech vyloženě nutnost – když se jednalo o miminka, která trpěla velmi silnými abstinenčními příznaky, tak právě nošení v šátku pomáhalo tyto projevy jako jediné zmírnit. V té době jsem poznala, že s miminkem v šátku se dá dělat prakticky cokoliv. 🙂
Jiřina: Pro mě bylo nošení taková naše cesta, jak se spolu naladit, když ještě slova nefungovala. Praktická stránka byla samozřejmě taky skvělá – mohla jsem pracovat, vařit, – ale ten vnitřní význam byl mnohem hlubší: být si blízko, ta potřeba se vzájemně cítit.
Kristýna: Nošení je pro mě náruč, kterou můžeš dát nejen dítěti, ale i sama sobě. Je to způsob, jak být v těle, jak cítit, že i v chaosu dne má všechno svůj rytmus. Někdy je to čirá praktičnost. Když potřebuji něco udělat, nebo si jdu uvařit čaj a přitom utiším své dítě a naplním jeho potřeby. Ale mnohem častěji je to hluboký pocit spojení, kdy se dotýkáš té nejjemnější podoby lásky a klidu, který mezi mnou a dítětem je.
Klára: Nošení je pro mě láska. Přinášelo mi pocit blízkosti a možnosti být opravdu nablízku v okamžicích, kdy to moje dcera nejvíc potřebovala. Pomohlo mi léčit začátky, které nebyly vždy jednoduché, a díky adoptivnímu kojení a těsnému kontaktu jsme si mohly krok za krokem budovat pouto, které dnes drží jako skála. Bylo to naše společné uklidnění – při pláči, nemoci i uspávání. Nosil i manžel a všechny tyto výhody mohl čerpat taky.
Nošení dětí je běžné a tradiční v mnoha kulturách po celém světě.
Co byste doporučila přechodným pěstounům, pěstounům i adoptivním rodičům, kteří zvažují začít s nošením?
Boženka: Velmi bych doporučila si zjistit co nejvíce informací, případně se zúčastnit nějakého kurzu. Půjčit nebo koupit si šátek a před zrcadlem nebo se zkušenou kamarádkou nošení trénovat. Nebát se toho a nenechat se odradit, když se to miminku nebude napoprvé líbit.
Jiřina: Určitě bych je povzbudila, aby se nebáli. Nošení není jen „trend“, ale způsob, jak se s dítětem skutečně potkat. Doporučuji se spojit s poradkyní pro nošení, aby pomohla s výběrem a nastavením. A pak už jen – důvěřujte svému tělu, svému dítěti a vztahu, který spolu tvoříte.
Kristýna: Začněte pomalu. Nechte sebe i dítě zvykat si na blízkost. Nošení není cíl, ale cesta k důvěře. Všímejte si, jak vaše tělo reaguje, co cítíte vy i dítě. Pokud máte obavy, nechte si poradit. Nejen kvůli technice, ale kvůli tomu, aby pro vás nošení bylo opravdu bezpečné a podpůrné. A hlavně: dovolte si ten dotek. Pro spoustu dětí, ale i dospělých, je to poprvé, kdy se mohou opravdu uvolnit do náruče.
Klára: Nošení bych rozhodně doporučila všem, kdo pečují o děti, které prošly změnou a potřebují pocit bezpečí a blízkosti. Je to skvělý způsob, jak dětem dát vědět, že nejsou samy, že tu pro ně někdo je. Začít můžete klidně hned, ideálně s šátkem, který je jemný a podpůrný. Důležité je vždy respektovat tempo dítěte, vnímat jeho potřeby a nechat nošení být hlavně o spojení, ne o výkonu. Ať už jste pěstoun, adoptivní rodič nebo kdokoliv jiný, nošení může být mocný nástroj pro budování vztahu a uklidnění v náročných chvílích.
Zaujalo vás nošení dětí a rádi byste zjistili víc? Neváhejte oslovit lektorku nošení Kristýnu Pliskovou – Nosíme srdcem z Olomouce nebo Láskyplnou náruč Kláry Vohrnové.
Přečtěte si také další témata z naší rubriky Výchova a péče nebo novinky ze světa náhradní rodinné péče.
