Součástí mé profese je také podpora kontaktů nezletilých dětí v náhradní rodinné péči s jejich rodiči, kteří jsou ve výkonu trestu odnětí svobody. Kontakty mohou vypadat různě. Často rodiče dětem píší, někdy telefonují, někdy jsou v kontaktu přes skype. A část dětí také své rodiče ve věznici navštěvuje osobně. Takové návštěvy mohou vypadat různě a i já mám často mnoho otazníků, jak bude dítě na návštěvu reagovat, jaké bude prostředí věznice, zda dítě nebude prožívat trauma. Jistě je třeba brát v úvahu věk dítěte, jeho emoční a sociální vyspělost a také předchozí vztahy s rodičem. Já chci ale dnes popsat, jak ideálně může návštěva dítěte ve věznici vypadat, na jednom konkrétním příběhu.
Dítě ve věku 8 let vyrůstající od 3 let v pěstounské rodině svou matku nevidělo 6 let. Poslední dva roky si s matkou psalo a během předchozích šesti měsíců se uskutečnilo také pár skypových a telefonických rozhovorů. Dítě si moc přálo svou mámu konečně vidět, vědělo, že je matka ve věznici a proč. Jak ze strany pěstounů, tak ze strany matky bylo dítě ujišťováno o tom, že jeho místo je v náhradní rodině, pěstounští rodiče i matka se vzájemně respektují, což celou věc velmi usnadnilo. První návštěva ve věznici byla pečlivě plánována se sociální pracovnicí. Věděli jsme dopředu, jak bude vše probíhat a mohli jsme tak dítě na návštěvu předem dobře připravit.
Vstupní prohlídku ve věznici jsme připodobnili k prohlídce na letišti, takže dítě vše klidně zvládlo. S sebou mohlo mít vlastní pití v uzavřené lahvi a svačinu v originálním balení. Poté si nás již převzala sociální pracovnice věznice, která nás odvedla do prostor, kde proběhlo setkání s matkou dítěte. Jednalo se o samostatný domek v areálu věznice o dispozici 1+1. Ve vstupní chodbě byla toaleta se sprchou a umyvadlem, vpravo kuchyň s kuchyňským koutem vybavená několika kousky nádobí, plotýnkou a rychlovarnou konvicí, stolem a židlemi. V kuchyni byl též přebalovací pult a postýlka pro miminka. Vlevo od vstupu se nacházel obývací pokoj se stolem, gaučem, židlemi a látkovými sedáky pro děti. Dále zde byl koberec, bedna s hračkami a skříňka s různými společenskými hrami. Z kuchyně vedly balkonové dveře na malý oplocený dvorek s pískovištěm, houpačkou a sezením. Celý prostor působil útulně. Matka si předem prostory uklidila a nachystala drobné občerstvení. Byla nám nabídnuta káva, čaj a sušenky a později matka s dítětem společně připravili jednohubky. Dítě tak mohlo mít pocit, že je na návštěvě u matky doma. Z oken domku bylo vidět do areálu věznice, kde jsou stromy a zahrada se skleníky a budovy samotné věznice, které na pohled nebudí nijak negativní dojem.
Celá návštěva tak mohla proběhnout v důstojném, pro dítě nestresujícím prostředí a v příjemné atmosféře. Pro dítě byl osobní kontakt s matkou velmi důležitý a věřím, že pro matku je takové setkání další motivací k pozitivní změně.
