Fetální alkoholový syndrom je vlastně popisná diagnóza. Někdy v druhé polovině dvacátého století si lékaři začali všímat určitých znaků u dětí narozených matkám, které v těhotenství konzumovaly alkohol. Děti měly například problémy se vzrůstem, malý obvod hlavičky, ztenčený horní ret, zúžené oční štěrbiny, opožděný vývoj a další příznaky. Zatímco do té doby se ženám v těhotenství dokonce doporučovalo pít třeba pivo na zklidnění nervů a většina nastávajících maminek užívala nějaké kapičky od lékárníka na bázi alkoholu, začala se poté odkrývat jako příčina těchto příznaků u dětí právě konzumace alkoholu v těhotenství.
Budoucí náhradní rodiče jsou při otázkách, jaké dítě jsou ochotni a připraveni přijmout, vystaveni také rozhodnutí, zda přijmout děťátko od matky, která konzumovala alkohol. Visí nad nimi hrozba zvaná FAS. Často ale neví, co to přesně znamená, v jaké fázi těhotenství a v jaké míře je konzumace alkoholu opravdu nebezpečná.
„Ze studií vychází, že občasná konzumace alkoholu, jako například sklenička týdně, v tomto směru nebezpečná není.“
Zatímco první trimestr je nejdůležitější ze stran vývoje orgánů, například mozek se vyvíjí celé těhotenství. Nejdůležitější struktury mozku, kde jsou funkce jako je pozornost, paměť, inteligence aj., se nejvíce vyvíjí ve třetím trimestru.
Neznamená to ale, že dítě narozené matce požívající alkohol, bude mentálně retardované se silnou formou FAS. Ve skutečnosti se pohybujeme v širokém rozsahu poruch fetálního alkoholového spektra, kde jsou příznaky mnohdy výrazně méně projeveny. Jedná se například o poruchy soustředění a paměti, hyperaktivitu, špatnou koordinaci pohybů, aj.
„Tyto děti mohou mít klidně vysoké skóre v inteligenčních testech, ale nedokáží třeba nakoupit, protože to neudrží v paměti.“
Samozřejmě žádoucí je, pokud tady je ta možnost, s takovými maminkami pracovat už v těhotenství. I pro ženu, která se rozhodne dát dítě po porodu do náhradní rodinné péče, může být právě zdraví miminka motivací. Nejen, že přestane pít alkohol, ale může se obrátit na nějakou sanační organizaci, která jí pomůže vším projít, nabídne podporu. Ať už se jedná o pomoc psychickou nebo materiální. Může matce například dodat potřebné vitamíny, kyselinu listovou a železo, které hraje velkou roli ve vývoji mozku a tkání. Organizace mohou nastávající matku motivovat k lepší výživě apod.
Miminka matek požívajících alkohol se často rodí předčasně. Mívají proto problémy spojené právě s předčasným porodem – nedovyvinuté plíce a problémy s dýcháním, problémy s výživou, udržením teploty těla. Problémy spojené s návykovými látkami se projevují vyšší dráždivostí, miminka jsou roztřesená a vysoce plačtivá. Samozřejmě pokud byl alkohol kombinován i s dalšími návykovými látkami, hraje tu roli i abstinenční syndrom, tam už se často přidává nějaká medikace.
„V tomto období potřebuje miminko hlavně péči, tady moc pomáhá fyzický kontakt, miminko chovat, třeba mu zpívat.“
Ale možnosti lékařského personálu, i když se snaží, jak může, jsou omezené a nad rámec jeho možností. Proto by bylo skvělé, pokud by už v tuto chvíli mohla být u miminka přítomna pečující osoba, ať už se jedná o pěstouna na přechodnou dobu či například budoucí osvojitelé. Děťátko se tak od začátku může soustředit na jednu pečující osobu, se kterou začne navazovat vztah, už jen díky její přítomnosti se zklidňuje a v celkovém rámci může toto dokonce i zkrátit dobu hospitalizace stran zdravotního stavu dítěte.
Po propuštění z porodnice o miminko dále pečuje pediatr, který společně s dalšími specialisty později v dětství stanoví diagnózu. Na základě sledování je dítě odesláno k psychologovi, na neurologii, kardiologii a další specializované vyšetření.
Přijetí dítěte s FAS se často náhradní rodiče bojí. Je ale fakt, že péče o takové dítě je velice zásadní pro jeho další vývoj.
„Individuálním přístupem se dá pracovat na dosažení jeho maximálního potenciálu.“
Například s přihlédnutím ke všem předchozím vyšetřením se navrhne určitá speciální pedagogická terapie, pohybová terapie, arteterapie… Možností je opravdu spoustu.
Paní doktorka Šustrová zmiňuje také studii, kde matky požívající v těhotenství alkohol, žily v rozdílném socio-ekonomickém prostředí.
„U dětí, které vyrůstaly v podnětném „lepším“ prostředí, se FAS rozvinul u 4 a půl procenta dětí. Ve druhé skupině to bylo 71 %.“
Toto je určitě velice dobrá zpráva právě pro náhradní rodiče. Pokud budeme dětem vytvářet podporující, podnětné a láskyplné prostředí, máme tak velikou šanci a naději rozvinutí nemoci do určité míry zmírnit.
