Proč jsou rituály pro děti tak důležité?
Děti potřebují vědět, co mohou očekávat. Když se některé situace opakují, svět je pro ně čitelnější a bezpečnější. U dětí, které zažily nejistotu, časté změny pečujících osob nebo narušení vztahové vazby, bývá tato potřeba ještě výraznější.
Rodinné rituály nejsou o dokonalosti ani o velkých oslavách. Jsou o pravidelných chvílích, během kterých dítě znovu a znovu zažívá: Patřím sem. Tady jsem doma. Tady se se mnou počítá.
Nemusí být složité
Největší sílu mají obyčejné věci, které se pravidelně opakují. Nemusí jít o nic velkého ani výjimečného. Společná snídaně v neděli, pohádka každý večer, objetí před odchodem do školy nebo krátké večerní povídání o tom, co se ten den povedlo. Právě díky tomu, že se tyto chvíle opakují, se stávají pro dítě pevným bodem. Postupně získává jistotu, že některé věci zůstávají stejné a že se na své blízké může spolehnout.
Nejde tedy o originalitu nebo množství společných aktivit, ale o jejich pravidelnost a o to, že dítě při nich opakovaně zažívá blízkost, zájem a pocit, že někam patří.
Rituály pomáhají i ve stresových obdobích
Děti vyrůstající v náhradní rodinné péči často citlivěji vnímají změny. Nástup do školky nebo školy, stěhování, prázdniny nebo jiná změna denního režimu v nich mohou vyvolávat nejistotu. Právě tehdy mají rodinné rituály mimořádný význam.
Pravidelně se opakující chvíle přinášejí dítěti pocit jistoty a pomáhají lépe zvládat nejistotu i nové situace. Ve světě, kde se kolem dítěte může mnoho věcí měnit, zůstává něco pro něj důležitého stejné.
Dítě může být součástí jejich vytváření
S přibývajícím věkem je dobré dítě do vytváření rodinných rituálů aktivně zapojovat. Může samo navrhnout, co budete dělat v neděli, jak budete slavit narozeniny nebo jakou tradici si vytvoříte o prázdninách.
Dítě tak získává nejen radost ze společného plánování, ale také pocit, že je důležitou součástí rodiny a že jeho názor má váhu. Posiluje se tím jeho pocit sounáležitosti, důležitosti i to, že v rodině má své pevné místo a jeho nápady mají hodnotu.
Nejde o výkon
Někteří rodiče mají pocit, že musí dětem připravovat neustále nové zážitky a vymýšlet originální program. Ve skutečnosti si ale děti nejčastěji pamatují úplně jiné věci. Obyčejné chvíle, které se pravidelně opakovaly a při kterých se cítily dobře. Třeba to, že každý pátek pekli společně pizzu, před spaním si četli jednu kapitolu nebo tatínek každé ráno udělal legrační obličej. Právě takové drobné okamžiky vytvářejí pocit domova.
Nejdůležitější není dokonalost ani množství společných aktivit. To, co si dítě odnáší do života, je vědomí, že s ním někdo pravidelně trávil čas, věnoval mu pozornost a že společné chvíle byly pro celou rodinu důležité.
10 tipů na jednoduché rodinné rituály:
1. Večerní pohádka nebo společné čtení
Nemusí trvat dlouho. Důležitější než počet přečtených stránek je pravidelně sdílený čas a blízkost.
2. Ranní rozloučení stejným způsobem
Objetí, pusa, plácnutí dlaní nebo krátká věta typu: „Odpoledne se na tebe těším.“ Opakující se rozloučení dítěti připomíná, že se rodič vždy vrátí.
3. Společné jídlo bez telefonů
Nemusí to být každý den. I několik společných večeří týdně vytváří prostor pro povídání a pocit, že rodina patří k sobě.
4. Večerní „Co bylo dnes hezkého?“
Každý může říct jednu věc, která mu udělala radost. Dítě se učí všímat si příjemných okamžiků a sdílet své zážitky.
5. Páteční nebo sobotní tradice
Domácí pizza, palačinky, desková hra nebo společný film. Dítě má něco, na co se může pravidelně těšit.
6. Víkendová procházka
Nemusí mít žádný cíl. Důležité je být spolu, povídat si a zažívat společné chvíle mimo každodenní shon.
7. Společné oslavy maličkostí
Nemusíte čekat jen na narozeniny. Oslavit můžete první školní den, zvládnuté vyšetření u lékaře nebo dokončení nějakého úkolu.
8. Malé večerní zastavení
Krátké povídání před spaním, poděkování za společný den nebo přání na zítřek pomáhá dítěti usínat s pocitem bezpečí.
9. Zapojení do běžných domácích činností
Společné pečení, zalévání květin nebo příprava večeře nejsou jen práce. Dítě získává pocit, že do rodiny patří a je její důležitou součástí.
10. Vlastní rodinné tradice
Každá rodina může mít něco svého – první jarní piknik, zdobení stromečku za poslechu oblíbených písniček nebo výlet na stejné místo na konci prázdnin. Nejde o to, co děláte, ale že to děláte spolu.
Co když se rituál neuskuteční?
Život nepřináší jen dny, kdy jde všechno podle plánu. Přijde nemoc, pozdní návrat domů nebo třeba dovolená. To ale neznamená, že dítě o svůj pocit bezpečí přijde. Pokud třeba spíte pod stanem a některý z vašich obvyklých rodinných rituálů tentokrát nepůjde dodržet, pomáhá dítěti jednoduše vysvětlit proč. Můžete například říct: „Doma máme každou sobotu palačinky, ale dnes spíme pod stanem, a tak si místo nich opečeme buřty. Až se vrátíme domů, zase si naše sobotní palačinky uděláme.“
Důležité je, aby dítě vědělo, že i změny jsou v pořádku, že se o nich mluví a že vztah mezi vámi zůstává pevný.
Na závěr
Rodinné rituály nejsou jen příjemným zpestřením každodenního života. Jsou jedním ze způsobů, jak dítěti znovu a znovu ukazovat, že je v bezpečí, že někam patří a že se na své blízké může spolehnout. Nemusí být složité ani dokonale promyšlené. Důležité je, že se opakují a že je při nich rodina skutečně spolu.
Právě z těchto zdánlivě obyčejných chvil se postupně skládají vzpomínky, pocit domova i bezpečná vztahová vazba, kterou si dítě ponese do dalších let života.
Přečtěte si také další témata z naší rubriky Výchova a péče.
