Tento projekt se v letech 2018 až 2021 věnoval sběru dat o situaci romských dětí, které jsou krajskými a obecními úřady obcí s rozšířenou působností vedeny v evidenci pro účely zprostředkování osvojení či pěstounské péče (podle § 22 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů). Cílem bylo zjistit úspěšnost ve svěření dětí romského etnika do NRP. Zároveň také identifikovat bariéry, které jim v přístupu k NRP brání. Z výsledků vyplývá, že v roce 2020 byly přibližně dvě pětiny dětí v příslušné evidenci romského etnika.
Pracovníci úřadů kvalifikovaně odhadují, že podíl romských dětí, kterým je nějaká z forem NRP zprostředkována, je nižší než u dětí většinového etnika. Jako příčinu uvádí především nepatrný podíl žadatelů o osvojení či pěstounskou péči, kteří jsou ochotní přijmout romské dítě. Důvody spatřují v obavách žadatelů z nepřijetí romského dítěte většinovou společností a nejbližším okolím. Dále také obavy z reakcí jeho biologické rodiny a z kulturních odlišností. Publikace v návaznosti na tyto skutečnosti věnuje celou kapitolu postavení Romů v české společnosti. Ta se mimo jiné zaměřuje na vztah majoritní společnosti k národnostním menšinám žijícím na území České republiky.
V rámci samotného výzkumu se autorky ptaly pracovnic orgánů sociálně-právní ochrany dětí krajských úřadů (KÚ) a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (OÚ ORP). Pracovnice byly požádány o kvalifikované odhady počtu dětí (celkově i zvlášť pro romské děti), kterým byla v roce 2020 nalezena náhradní rodina. Dále byly požádány o sdílení svých zkušeností ohledně procesu zprostředkování NRP.
Téměř polovina pracovníků OÚ ORP a většina pracovníků KÚ soudí, že u romských dětí, které jsou v evidenci dětí ke zprostředkování NRP, se zdravotní postižení, omezení, vývojové vady apod. vyskytují stejně často jako u dětí většinového etnika v evidenci.
Třetina pracovníků OÚ ORP a více než polovina pracovníků KÚ dále mají za to, že u romských dětí se častěji stává, že jejich spisová dokumentace je předána Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí, aby zprostředkoval osvojení dítěte do zahraničí.
Kolik romských dětí je v evidenci k NRP
Podle kvalifikovaných odhadů bylo k 1. lednu 2020 v evidenci krajských úřadů pro účely zprostředkování NRP celkem 6 090 dětí. Během roku 2020 jich bylo do evidence nově zařazeno 1 850. Celkem bylo tedy u krajských úřadů zapsáno v roce 2020 podle kvalifikovaných odhadů 7 940 dětí. Prvenství zaujal s 1 100 dětmi v evidenci na počátku roku a 275 novými případy Ústecký kraj. Naopak nejméně dětí evidoval krajský úřad Zlínského kraje.
Počet romských dětí v evidenci krajských úřadů byl v roce 2020 s převahou nejvyšší v Ústeckém kraji (839), dále v Moravskoslezském kraji (398) a Jihomoravském kraji (370). Naopak nejnižší počty romských dětí byly odhadnuty ve Zlínském kraji (46) a Pardubickém kraji (80).
Z několika komentářů krajských úřadů vyplývalo, že podíl žadatelů ochotných přijmout do NRP dítě s romskými kořeny po obou rodičích je nižší než u dětí s romskými kořeny pouze po jednom z rodičů. Rovněž se může lišit vstřícnost k přijetí romského dítěte u žadatelů o osvojení a u žadatelů o pěstounskou péči.
Celou výzkumnou zprávu si můžete přečíst zde. A pokud se rádi něco dozvíte i z dalších výzkumů, na našem webu se dočtete o těchto výzkumech a studiích.
