Analýza poukázala na skutečnost, kdy opatrovničtí soudci i sociální pracovníci OSPOD volají po legislativní změně, na základě které se systém svěřování dětí do náhradní péče příbuzných a blízkých osob stane přehlednějším. Konkrétně se jedná o návrh úpravy zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, a souvisejících předpisů, a mj. také zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Hodnocení prováděli sociální pracovníci OSPOD na úrovni ORP a opatrovničtí soudci, a to nepřímo prostřednictvím kvantitativních dotazníků a rozhovorů s respondenty.
Obě skupiny respondentů se plně shodly na oddělení příbuzenské náhradní rodinné péče a zprostředkované pěstounské péče. S tím, že nezprostředkovaným pečovatelům a příbuzným se budou děti svěřovat pouze s využitím jedné právní normy, která bude na sebe vázat příspěvek na úhradu potřeb dítěte a příspěvek při pěstounské péči ve snížené sazbě.
Podle současného legislativního nastavení je možné, aby osoby blízké a příbuzní pečovali o dítě prostřednictvím dvou různých, vedle sebe stojících institutů náhradní rodinné péče, tedy tzv. nezprostředkované pěstounské péče (§ 958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „OZ“) a rovněž na základě svěření do péče jiné osoby neboli svěřenectví (§ 953 OZ).
Oba uvedené instituty se vyznačují řadou shodných rysů. Rozdíly mezi nim však nejsou zanedbatelné, a to zejména kvůli dopadu do životní úrovně rodin náhradních pečovatelů. Rozdíl mezi nezprostředkovanou pěstounskou péčí a SDPJO (§ 953 OZ) spočívá zejména ve výši finanční podpory z veřejných zdrojů a dostupnosti odborné garantované podpory.
Z kvantitativních dat je zřejmé, že soudci častěji, než sociální pracovníci OSPOD jsou názorově více nakloněni využívání institutu svěřenectví v momentě, kdy rozhodují o příbuzenské NRP.
Tři čtvrtiny OSPOD se vyjádřily, že vyhraněné preference v rámci jednoho či druhého institutu nemají. Zejména pracovníci OSPOD upozorňují, a to v souladu výpověďmi pečujících osob, na skutečnost, že vymáhání výživného ze strany pečujících osob po vlastních dětech je zásadním původcem konfliktu v rodině.
Přibližně 70 % respondentů – soudců se domnívá, že se změnou zákona, tj. zavedením příspěvku na úhradu potřeb dítěte i pro děti v péči svěřené v rámci institutu svěření dítěte do péče jiné osoby (§ 953) dojde k častějšímu využívání institutu svěření do péče jiné osoby.
