Jak Profesní sdružení přechodných pěstounů (PSPP) vzniklo, co tomu předcházelo, jak ses k vedení PSPP dostala Ty?
Na začátku to byl především boj za děti. Prosadit péči těch nejmenších dětí v náhradních rodinách a zakázat umisťování do institucionálních zařízení. Zároveň zviditelnit potřebu rychle řešit situaci ohroženého dítěte, protože dětem čas utíká mnohem rychleji a pro jejich vývoj je bezpečné prostředí, stabilita a jistota to nejdůležitější. Když jsme chodili na zasedání sociálního výboru poslanecké sněmovny nebo jsme oslovovali politiky, zastupitele, odborníky, vždy jsme dostávali otázku, za koho mluvíme. „Za přechodné pěstouny“, zněla naše odpověď. „A to máte nějakou organizaci?“, „Nemáme!“ Prostě jsme měli pocit, že kdybychom měli organizaci, budou nás víc brát, víc poslouchat. A tlak sílil.
Tak se dva odvážní pěstouni rozhodli, a za to mají můj obdiv, připravili vše potřebné k registraci spolku, a hlavně uspořádali setkání zakládajících členů. Přijeli do Prahy z Moravskoslezského kraje, Zlínského, Královéhradeckého i blízkého Středočeského kraje a spolu s pražskými pěstouny založili v roce 2018 Profesní sdružení přechodných pěstounů (PSPP). A já byla jednou z těch pražských pěstounek. Tedy byla jsem ve správný čas na správném místě. Ale zásluha na založení patří především těm dvěma mužům – pěstounům, kteří udělali ten zásadní krok.
Za necelý rok se do sdružení přihlásilo přes sto přechodných pěstounů a na své první členské schůzi si zvolilo vedení již z těchto řádných členů. Já byla zvolena předsedkyní.
Co PSPP přechodným pěstounům nabízí?
Aktivity PSPP mají dvě roviny, jedna směrem dovnitř – tedy k pěstounům a druhá vně, tedy k veřejnosti, politikům, odborníkům, úředníkům. Pro mě jsou to spojené nádoby, protože problémy, trápení, ale i zkušenosti a podněty pěstounů ukazují oblasti, které pak řešíme s odborníky, politiky nebo úředníky. Jde tedy o hledání řešení, orientaci v systému, sjednocení postupů, aby pěstoun „jen“ pečoval a systém mu poskytl servis a služby, které péči podporují a směřují k jedinému cíli – „ošetřit“ dítě, překlenout krizové období dítěte a vrátit jej do stabilizované původní rodiny nebo najít rodinu náhradní.
PPPD je jedna z forem náhradní rodinné péče. Jedná se krizový institut péče o ohrožené děti. O svěření dítěte, případně dětí do péče rozhoduje soud na návrh OSPOD. Péče by měla trvat jen nezbytně dlouhou dobu. S ohledem na potřebu dětí žít ve stabilním prostředí by PPPD neměla překročit lhůtu 1 roku.
Jak funguje sdílení zkušeností mezi přechodnými pěstouny?
Pro členy sdružení je důležitá možnost sdílení problémů, se kterými se potýkají a získání rad od zkušenějších, případně těch, kteří tento problém již řešili, hledali cestu a mají tedy určitý náskok. Proč prošlapávat cestu, kterou již někdo před námi šel? Naše energie může být tedy zaměřena na potřeby dítěte než na řešení již řešeného problému. Nebo svoje síly směřujeme na ještě neřešený problém.
Sdílení je navíc určitou formou psychohygieny pěstouna, kdy jej mohou vyslechnout a pochopit jen lidé, kteří řeší obdobné situace. Vyslovit své obavy nahlas mezi svými, moci si srovnat své myšlenky a slyšet názory ostatních, nás mnohdy přesvědčí o tom, že jednáme správně, že to není naše selhání. Ubezpečíme se o svých krocích, případně dostaneme radu, kam se obrátit o pomoc a podporu. Pěstouni mezi sebou také sdílejí zkušenosti se vzdělávacími aktivitami, nabídkou seminářů a jejich zaměřením, a hlavně v jaké oblasti jim rozšíří vědomosti a znalosti, které jsou v praxi uplatnitelné.
Jaké informace přechodní pěstouni potřebují?
Pro pěstouny vyhledáváme a zpracováváme do srozumitelné formy informace, které jim usnadní orientaci v systému – výklady zákonů, prováděcích předpisů a doprovodných metodik. V oblasti pěstounských dávek osvětlujeme jejich náležitosti, a hlavně jaké jsou nároky a kdy je třeba být krok napřed před úředníkem, který se s přechodným pěstounem nesetkává ve svém regionu běžně a je pro něj tato oblast dávek trochu vzdálena. Doporučujeme odbornou literaturu, tematické články, výzkumy, vědecké poznatky, a to nejen ke zvyšování svých znalostí, vědomostí a kompetencí.
Zmiňovala jsi, že se snažíte o síťování kontaktů. Můžeš to trochu rozvést?
Pro přechodné pěstouny je velice důležité vzájemné předávání kontaktů na osvědčené odborníky, například psychology, terapeuty, fyzioterapeuty a logopedy, na sklady pro pěstouny, nadace a nadační fondy, které poskytují pomoc pěstounům a pěstounským dětem. Péči usnadňuje i sdílení zkušeností s praktickými pomocníky při specifické péči o dítě, kde mohou pěstouni sdílet zkušenosti s určitými přístupy, přístroji, výživou nebo si vzájemně doporučit literaturu pro děti v náhradní rodinné péči.
Mluvila jsi o tom, že PSPP nabízí pěstounům materiální pomoc. O co konkrétně jde?
Snažíme se členům nabídnout nějaké benefity. Navázali jsme spolupráci s různými firmami, které poskytují pěstounům slevy na pleny, dětskou kosmetiku nebo jim přímo mohou poskytnout některé produkty formou daru. Hledáme sponzory na kufříky pro novorozence, aby každé dítě mělo zachovány různé předměty a vzpomínky z doby, kdy ještě nevyrůstalo v trvalé rodině. Aktivit je spousta. A práce kolem toho také. Musíme vždy vyjednat, jak spolupráci nastavit, aby to bylo pro obě strany přijatelné a transparentní.
Jak funguje PSPP směrem ven?
Připomínkujeme návrhy zákonů, dáváme podněty k prováděcím předpisům a metodikám. Zapojujeme se do odborných pracovních skupin, kde prezentujeme praktické zkušenosti z terénu. Mapujeme zkušenosti, názory a podněty přechodných pěstounů a předáváme dál. Diskutujeme s politiky i úředníky. Konzultujeme spoustu problémů z terénu přímo s nadřízenými úředníků sociálních odborů nebo úřadu práce nebo se obracíme přímo na MPSV.
Edukujeme širokou veřejnost o profesi a úloze přechodného pěstouna v systému náhradní rodinné péče. Propagujeme význam NRP a snažíme se o zvýšení počtu náhradních rodičů – přechodných pěstounů i dlouhodobých pěstounů. Zviditelňujeme naši práci a informujeme na různých akcích veřejnost o funkci přechodného pěstounství a především odpovídáme na praktické otázky, které veřejnost zajímají. Jde o neustálou osvětu nejen formou mediálních příspěvků, ale především svým osobním příkladem, kdy jsme v mnoha případech inspirací dalším možným náhradním rodičům. Někdy stačí opravdu jen málo, protože mnoho z nás je nastaveno pomáhat, ale pro ten zásadní krok je potřeba dostat impuls.
Spolupracujeme s nadacemi a nadačními fondy, organizacemi a institucemi, které mají cílovou skupinu ohrožené děti a náhradní rodiny. Zapojujeme se do výzkumů a projektů, kde můžeme přispět konkrétními poznatky a zkušenostmi.
Z čeho vycházíte, když se snažíte zlepšit podmínky pro přechodné pěstouny?
Pro sdružení jsou velice důležité informace přímo od pěstounů. Z jednotlivých regionů vítáme podněty, vnímáme totiž velké krajové rozdíly, odlišné přístupy, nejednotné postupy a především stále pokulhávající mezikrajovou spolupráci. Sdružení se snaží o rovné podmínky pro pěstouny napříč republikou – v přípravách, podpoře, službách, ale i možnosti specializace pěstouna nebo jednotného přístupu k délce regenerace po předání dítěte.
Kdo se tedy může stát členem PSPP? Co to pak pro něj znamená?
Členem PSPP se může stát každý přechodný pěstoun, tedy osoba nebo pár pečující o svěřené dítě/děti v přechodné pěstounské péči. Stačí podat přihlášku, kterou projedná výbor sdružení a po schválení stačí zaplatit roční členský příspěvek.
Každý člen se může na sdružení obrátit se svým problémem nebo dát podnět k řešení nevyjasněných otázek týkajících se PPPD. Sdílí své zkušenosti nebo hledá radu v uzavřené facebookové skupině, kde probíhá intenzivní diskuse nad mnoha tématy. Další informace získá každý pěstoun na webových stránkách www.pspp.cz, kde zveřejňujeme nejdůležitější události, aktuální změny v systému a připravované novinky. Také přinášíme zajímavosti ze světa náhradní rodinné péče jako takové, i když se snažíme specializovat se především na pěstounskou péči na přechodnou dobu. Ale vše je provázané, a tak to nejde jen tak oddělit.
Co by sis za PSPP přála, aby se podařilo v nejbližších měsících?
Nejen do konce roku 2023, ale i do dalších let bych si přála, aby stoupal počet přechodných pěstounů a aby měli důvěru v PSPP, která se snaží hájit jejich zájmy a usiluje o zlepšování podmínek pro péči o svěřené děti.
Bez spolupráce vedení PSPP se členy, bez podnětů a zkušeností pěstounů to nepůjde. Také bez aktivního zapojení členů do výše uvedených aktivit v rámci regionu nebo i založení krajské skupiny, která bude mapovat lokální problémy a podněty, které pak můžeme systémově řešit celorepublikově, to je vize budoucnosti. Zatím jsme na začátku třeba v Praze, kde vznikla skupina složená z několika pražských a středočeských pěstounek, které se pravidelně schází v nově otevřeném Středisku pro podporu náhradních rodičů, kde získali prostor k setkávání. Další vlaštovkou je skupina, která se schází ve skládku v Nové Pace. Skupinky pěstounek jsou i v dalších krajích a bylo by krásné se propojit, spolupracovat a vzájemně si předávat zkušenosti a podněty.
V mnoha regionech chybí dostupné podpůrné sociální služby, psychologická podpora, terapeutické služby pro děti i pěstouny, ale i právní pomoc – je před námi ještě mnoho práce, a tak důvěra a zapálení nadšenci jsou vítáni.
