Výzkum prokázal, že nezprostředkovaná pěstounská péče (§ 958 Občanského zákoníku, dále jen “OZ”) má pro rodiny pečujících výhody oproti svěřenectví (§ 953 OZ) zejména v oblastech financování (příspěvek při pěstounské péči, zaopatřovací příspěvek pro dítě opouštějící NPP; příspěvek na úhradu potřeb dítěte v NPP je až do 26 let, pokud je mladý dospěly nezaopatřený) a v oblasti podpůrných služeb, tzv. doprovázení, která zahrnuje spoustu interaktivních a pomocných služeb a opatření s cílem zabezpečení potřeb dítěte v NPP. Výzkum prokázal, že děti svěřené do péče jiné osoby tak mají horší postavení než děti svěřené do pěstounské péče.
Všichni respondenti se přiklonili k závěru, že současná legislativa NRP příbuzných a blízkých osob se uchopuje rozdílným pohledem všech zúčastněných stran. Systém svěřování dětí do NRP příbuzných a blízkých osob je nejednotný, a to zejména z pohledu výkonu praxe, která je založená na pracovníkově subjektivním výkladu legislativních norem a metodických materiálů, ale i na soudních rozhodnutích.
Soudci by pro svá rozhodnutí v naprosté většině (77 %) uvítali, kdyby příbuzenští pěstouni procházeli alespoň zjednodušeným posouzením a přípravou podobně, jak je tomu u zprostředkované pěstounské péče.
Velká shoda mezi soudci i pracovníky OSPOD byla v zavedení služby doprovázení i pro institut svěřenectví. Ovšem někteří soudci upozorňovali na skutečnost, že pečující osoby nechtějí být doprovázeny z důvodu povinnosti vzdělávání, a i z důvodu toho, že nechtějí být pod kontrolou další instituce v systému SPOD a nechtějí být podrobeni dalšímu systematizování.
Všichni respondenti se shodli (opatrovničtí soudci, sociální pracovníci, pečující osoby příbuzné či blízké svěřenému dítěti), že je potřeba učinit legislativní změnu, na základě které se systém svěřování dětí do NRP příbuzných a blízkých osob stane přehlednějším.
