„Představivost je důležitější než znalost“ – Albert Einstein
Představivost (imaginace, vizualizace) je jednou ze základních dovedností pro naplněný, spokojený život. Tak pravil Albert Einstein, který imaginaci každodenně praktikoval a považoval za hlavní strategii svých úspěchů. Ač byla jeho vědecká mysl zaplavována čísly, vzorci a matematicko-fyzikálními ději, Einstein si je představoval coby živé, pohyblivé obrázky. Tímto způsobem vědec docházel ke svým geniálním objevům. Zažíval vzrušující mnohobarevnost i trojrozměrnost badatelského, všedního i spirituálního světa.
Aktivní imaginace, Carl Gustav Jung
Imaginaci v minulosti využívalo mnoho významných, světově uznávaných osobností na poli psychologie a psychoterapie. Jejím průkopníkem byl C. G. Jung, jenž, oproti svým kolegům psychoanalytikům pracujících převážně se sny a nevědomím (např. zakladatel psychoanalýzy S. Freud), vnesl spolu s imaginací do hlubinné psychologie nový pohled i směr s konkrétní, psychodynamickou metodou. Tu dále rozpracoval coby KIP (katatymně imaginativní psychoterapii) Hanscarl Leuner.
Komunikační kanál nevědomí – vědomí
Carl Gustav Jung byl přesvědčen, že lze aktivní imaginací dovést klienta nazpět k jeho zraněním, prožitkům a událostem uložených hluboko v nevědomí. Oživit a navázat s nimi v bdělém stavu spojení. Nechat je promlouvat skrze naše představy, slova a kreativitu.
Magický prostor transformace
Imaginace otevírá magický svět, prostor sebetransformace. Pod vedením zkušeného terapeuta v (KIP), lze:
- aktivovat vnitřní zrak
- obnovit naše zdroje, konflikty i kreativní procesy mysli
- učit se všímavosti
- pracovat se sny
- budovat a posilovat sebedůvěru klienta
- přerámovat postoje vůči minulosti
- nastavit pozitivní optiku vnímání života
- eliminovat úzkosti, strachy např. z budoucnosti, šikany atd.
- dojít k sebe-přijetí
- nalézt řešení konkrétního problému aj.
A to u dětí (cca od 7 let), mladistvých i dospělých.
Psychodynamika
Podstatný a pro úspěšnost imaginace zásadní je aktivní přístup klienta k terapii. Důvěra k terapeutovi i metodě imaginace samotné. Ne každému KIP „sedne“. Z vlastní zkušenosti s imaginacemi mohu potvrdit její jedinečnost, sílu a schopnost vyvolávat obrazy vzpomínek, o nichž jsem neměla doposud ponětí. Tak hluboko ve mně byly „zapomenuty“. Vytěsněné pro mou ochranu, pocit bezpečí cca dvouleté holčičky. Imaginace pro mě znamená bílé plátno, na něž kreslím obrazy se svým podpisem. Je mi vítanou, moudrou rádkyní, někdy smutnou kamarádkou plnou bolístek, jindy lítostivou, uplakanou, bezbrannou slečnou. Vždy jsem to já. A jen já mohu býti tvůrkyní obrazů každodenní reality nyní 50leté, dospělé ženy.
Imaginace využívá plasticity mozku
Je vědecky dokázáno, že imaginace ovlivňuje činnost nervového systému. Efektivně využívá plasticity mozku na buněčné úrovni. V dlouhodobém horizontu obdobně jako meditace, všímavost mění kvalitu nervových drah a spojů. Umožňuje přenos i přepis informací scénáře příběhu. Který jsme si o sobě či okolí doposud často mylně vyprávěli.
Snít je potřebné, ne-li životně nutné
Krátké zasnění, při němž se nám mysl zatoulá kamsi do neznáma, je signálem těla hlásící – už je čas. Čas zastavit se, odpočinout a načerpat energii. Imaginací si též můžeme přivodit pocit bezpečí a ochrany. Odpojit se od negativních, rušivých elementů – energetičtí upíři (kolegové, rodinní příslušníci, sousedé apod.), katastrofických zpráv z médií, sociálních sítí atd.
5ti minutová relaxační imaginace vydá za hodinu spánku
Pohodlně se usaďte, zavřete si oči a párkrát se zhluboka nadechněte a vydechněte. S každým výdechem a nádechem uvolněte postupně celé tělo. Nyní si zkuste představit místo, kde se cítíte šťastní. Sami sebou. Může to být např. pláž, chata, či chalupa, louka, les. Oblíbený ušák v útulném rohu místnosti. Přeneste se prosím na ono vámi vybrané místo. A zaujměte na něm libovolnou, relaxační pozici. Lehněte si úlevně do trávy, vyhřívejte se na teplém písku, zabořte se do křesla, přikryjte huňatou dekou. Cokoliv je vám příjemné, můžete v tuto chvíli na vašem milovaném místě konat.
Současně s tím si všímejte svých pocitů. V duchu či klidně nahlas (pokud máte soukromí) si říkejte, jak se cítíte. Popište, jak moc a kde je vám příjemně. Zkuste prožít každý libý pocit naplno a uchovat si jej v sobě na cestě zpátky z onoho, vámi milovaného místa. Pro tuto chvíli se s ním prosím rozlučte. A přeneste se pomalu zpět do reálného světa. Vnímejte, kde jste, na čem sedíte apod. Po chvilce uvědomění si sebe a svého okolí, otevřete oči. Jak se cítíte?
Kdykoliv budete unavení, smutní, zbaveni sil, vždy se můžete vydat tam, kde je vám dobře. Sami, bez souhlasu ostatních. Aniž by to kdokoliv tušil.
Na našem webu můžete prozkoumat i další články s tipy a radami k péči a výchově.